HD Cesta do Indie HD (movie) / A Passage to India (1984)

David Lean svůj poslední film Cesta do Indie natočil po čtrnáctileté pauze, jež uplynula od uvedení jeho předchozího rozpačitě přijatého dramatu Ryans Daughter (Ryanova dcera, 1970). Další z jeho monumentálních velkofilmů je přepisem stejnojmenného „koloniálního románu E. M. Forstera z roku 1924, v němž autor reflektoval vlastní zkušenosti z pobytu v Indii. Lean měl zájem toto mistrovské dílo zfilmovat poté, co viděl v roce 1960 v Londýně jeho jevištní úpravu. Forster ale tehdy odmítl prodat autorská práva. Příběh se odehrává v Britské Indii ve 20. letech minulého století. V době, kdy na tomto území začal narůstat nenásilný odpor proti koloniální nadvládě, mladá dáma Adela Questedová poprvé v životě opouští Anglii. Na cestě po Britském Rádžu ji doprovází laskavá paní Moorová, s jejímž upjatým synem Ronnym Heaslopem, jenž působí jako smírčí soudce koloniální správy v provinčním městě Čandrapuru, je Adela zasnoubena. Svéhlavá, vůči domorodcům ale nepředpojatá mladá žena, kterou v exotické zemi nebaví po anglicku pít čaj o páté a chodit na zápasy póla, by ráda viděla něco ze „skutečné Indie. Příležitost k tomu se naskytne, když jí i paní Moorové chudý indický lékař Azíz nabídne, že jim uspořádá „piknik v tajemných Marabarských jeskyních. Bystrá, ale poněkud prudérní Adela však po návratu Azíze obviní z pokusu o znásilnění. Lékař je postaven před soud, který se stane rozbuškou pro dosud jen doutnající rasové napětí mezi britskými kolonizátory a domorodými obyvateli. Lean ve velkolepě rozmáchlé adaptaci, plné nevšedních panoramatických záběrů čarokrásných scenérií, které jako by vystoupily z obrazů Edwarda Leara, zůstal věrný původnímu příběhu. Ten prozkoumává neslučitelné civilizační, náboženské i sociální rozdíly mezi západní a východní kulturou v zeměpisných šířkách, kde lidé různých národností mluví stejným jazykem, přesto si ale vzájemně nerozumějí. Tento střet se sváří i v Adele (v decentně tlumené poloze ji zosobnila Judy Davisová), kterou cizokrajné prostředí fascinuje, přitahuje, ale zároveň děsí. Režisér ve scénáři změnil několik detailů, zdůraznil mystičnost příběhu a připsal pár scén (klíčová je ta, v níž Adela navštíví ruiny chrámu se sochami v erotických pozicích). Všudypřítomný britský snobismus, nadřazenost a rasismus - lékařovo obvinění je postaveno na základě předsudku, že muži tmavší rasy vždy prahnou po bílých ženách - „vyvážil zdůrazněním velkomyslnosti postavy vůči indickým tradicím i zvykům vnímavého anglického ředitele školy Richarda Fieldinga (ztělesnil jej James Fox). Snímek byl nominován na jedenáct Oscarů. V konkurenci Formanova Amadea (1984) a Jofféových Vražedných polí (The Killing Fields, 1984) si však zlatou sošku odnesli pouze sedmasedmdesátiletá Peggy Ashcroftová za jemné ztvárnění paní Moorové a Maurice Jarre za starosvětskou partituru.